Můj deníček

Nespavost pokračuje. Už to není stav. Je to prostor. Je to režim. Je to já.

Dnes nemám žádnou úvahu. Jen se nechávám unášet. Stavem, který mě drží nad hladinou i pod ní. Hypomanie. Píšu další knihu. Tentokrát už ne o sobě. Historický příběh. Ale jako vždy—inspirovaný skutečností. Skutečností, která se mi vkrádá do těla i do noci.

Dnes si zapisuju další paradox. Je neděle večer. Sedím sama. A je mi dobře. Klideček. Pro sebe. Pro psaní. A přitom—před dvěma měsíci jsem psala, jak mě samota dusí. Jak se mi v ní špatně dýchá. Jak se v ní ztrácím.

Byla sobota, šest ráno. Probudila jsem se a z chodby slyšela odemykání dveří. Jirka. Přijel rovnou z práce ke mně na víkend. Vyskočila jsem z postele. Ale ne s radostí. S leknutím. Že nemůžu ležet. Že bude mít zas blbé poznámky. Že nepochopí, v jakém jsem stavu. Že uvidí hrníčky od kávy a čaje na stole. Důkaz mého selhání. Důkaz mého nebytí....

Deníčkům jsem dala pauzu. Ne z rozhodnutí. Spíš mě pohltil jiný proud. Psaní. To, co mě vždycky zachrání. A tentokrát mě dovedlo až na konec. Dopsala jsem druhou knihu. Můžu být zničená. Ale pořád živá. A to není jen název. To je stav. Tělo je unavené, ale duše vibruje. Jsem na sebe hrdá. A říkám to nahlas, než se zase...

Dnes se mi stalo něco, co se v jazyce duše nazývá aha moment. Ten zvláštní okamžik, kdy se nečekaně rozsvítí světlo v temném koutě paměti. Není to jen poznání, je to návrat. Návrat k sobě, k zapomenuté pravdě, která tiše čekala, až ji budu schopna unést.

Dnes jsem se znovu vrátila k psaní své druhé knihy. Ponořila jsem se do období, kdy jsem čekala své čtvrté dítě. A znovu se mi v těle rozlil ten zvláštní chlad vzpomínek. Ne smutek. Spíš tíha. Těžké věci mají svou vlastní teplotu. A ta se nedá zapomenout.

Je to další měsíc s deníčky. Dny, kdy se psalo. Dny, kdy se mlčelo. Dny, kdy se žilo. A někdy jen přežívalo. Každý zápis vznikl jako gesto. Jako potřeba dát tvar tomu, co se jinak rozpadá. A dnes přichází další souhrn. Dvacet tři deníčků. Dvacet tři výdechů. Pro vás. Pro mě. Pro každého, kdo někdy hledal slova tam, kde byla...