
Stý šestý zápis do deníčku
Odpovědi
Tak jsem zpátky u svého deníčku. Mohla bych napsat, že jsem na něj neměla čas, ale to by byla v mém případě úplná blbost. Pravda je taková, že celé dny i noci trávím úpravou rukopisu, který jsem kdysi napsala ne úplně dobře, a teď ho přepisuju k dokonalosti, než ho pošlu znovu k posouzení do nakladatelství.
Ráda bych se ale vrátila ke své první knize Můžu být zničená, ale ne poražená. Popisuju v ní svůj životní příběh, ne zrovna lehké dětství a dospívání. Kniha je od května v prodeji a na webech se objevují první recenze. S nimi přicházejí i otázky čtenářů — jak žiju, co dělám za práci, jestli o mé minulosti vědí moje děti a podobně. Tak zkusím prostřednictvím deníčku odpovědět.
O tom, jak žiju, se dá dost vyčíst z předchozích zápisků, ale chápu, že není snadné je všechny prolouskat. Pokračování mého života po narození prvního syna až téměř po současnost jsem sepsala v rukopise Můžu být zničená, ale stále živá. Jestli vyjde, zatím nevím, ale mohla by.
Nebudu se vracet do minulosti, odpovím na to, co je teď. Momentálně žiju celkem nudný život oproti tomu, co všechno mám za sebou. Jsem rozvedená, ale s exmanželem Jirkou jsme znovu spolu ve vztahu, jen žijeme odděleně. Celou cestu, jak jsme se k sobě vraceli, i moje tehdejší seznamkování jsem už popisovala. Byla to sranda a měla jsem pořád o čem psát.
Žiju s dětmi a jsou ve věku, kdy obstarávám funkce kuchařky, uklízečky, psycholožky a bankomatu. Dost často mi to leze na nervy, ale jsem šťastná, že je mám. A ano — o mé minulosti vědí a knihu si můžou přečíst, až budou chtít a uzrají k tomu.
Jinak žiju dost uzavřeně. Pořád doma, starám se o domácnost a píšu. To je moje jediná práce, protože jsem dlouho podnikala, dokud jsem se z toho nezbláznila a neodrovnala si ploténky. Mám bipolární afektivní poruchu a výhřez plotének. Tyhle dvě diagnózy a stav, ve kterém teď jsem, mě vyřadily z pracovního provozu.
Postupně se dávám dohromady. Mám novou léčbu ve formě injekcí, o které jsem už psala. V říjnu mě čeká rekonstrukce zubů a potom se to snad konečně ustálí — a třeba se najde i práce, kterou bych mohla zvládat.
Takže můj život je teď hlavně o tom uvařit, uklidit a psát :-)
