Stý první zápis do deníčku

Obyčejný den

Dnes je to obyčejné pondělí. Nic velkého, nic dramatického. Jen další den, který se snažím nějak projít. Ale i tak mám potřebu sem něco napsat — ne kvůli velkým myšlenkám, spíš proto, abych neztratila nit.

Venku prší. Takový ten déšť, který všechno zpomalí a trochu ztichne. Lidi se schovají, ulice se vyprázdní a svět se tak trochu stáhne do sebe. Možná je to tím počasím, ale dnešek působí až nudně. Nic se neděje, nic mě netlačí dopředu. Jen sedím doma a poslouchám, jak kapky narážejí do parapetu.

Asi se ponořím do tvorby další knihy. Je to jediná věc, která mě dokáže vytáhnout z téhle šedi. Nečekám, že dnes napíšu něco velkého, ale možná stačí jen začít. Otevřít dokument, podívat se na prázdnou stránku a nechat ji, ať si mě pomalu přitáhne.

A tak dnešek nechám být takový, jaký je. Bez očekávání, bez tlaku. Jen déšť za oknem a prázdná stránka přede mnou.