Můj deníček

Mallorca mezi světlem a stínem

Jsem na dovolené :-)

Dnes se něco dobře porouchalo, děkuji vám!

Volně dýchám, když nikdo nic nechce

Dnes je ticho. Ale ne klid. Ve mně už nebouří. A právě to je nejhorší. Ten podivný stav, kdy všechno utichne — ne proto, že je po bitvě, ale proto, že se něco vzdalo.

Naučila jsem se přežívat. Teď se učím žít

"Nebul. Prošla sis tím vším. Měla bys být teď silnější." "Jsem silná celý život."

Je sobota večer. Sedím doma a poslouchám ozvěny života z ulice – smích, hudbu, letní šum. U mě je klid. Ne ticho, spíš zvláštní druh samoty. Jsem obklopená svými puberťáky, kteří jsou fyzicky blízko, ale mentálně daleko ve svých světech plných digitálního neklidu. Jsou tu, a zároveň každý jinde. A já? Jsem v sobě.