Třicátý čtvrtý zápis do deníčku

Jsem zpět se stínem v kufru

Jsem zpátky. Egypt mě znovu objal sluncem, slaným větrem a tichem, které nevyčítá. Věřila jsem, že se tam znovu složím dohromady — jako puzzle, co se rozsypalo mezi dny. A ano, něco se poskládalo. Deprese ztratila ostrost. Ale nezmizela. Přijela se mnou zpět. Jako stín v kufru.

Jsem unavená. A to jsem se týden válela u bazénu, nechala se hladit mořem, obeplavala korál, který mi připomněl, že i pod hladinou se dá dýchat. Šnorchl na širém moři — strach, co se proměnil v sílu. Stopnuté auto do centra Hurghady — adrenalin, co mi připomněl, že žiju. Ale kdyby to bylo tak jednoduché… Vypadnout na dovolenou a zázrakem se vyléčit. Jenže z bipolárky se nevyléčíš. Dá se jen mírnit. Stabilizovat. A to se mi povedlo. Nemám černé myšlenky. Nemyslím na nejhorší. Jen tiše čekám, až to zase přejde.

S Jirkou jsme se sblížili. A taky narazili. Na gesta, co drhnou. Na slova, co bolí. Ale učíme se je respektovat. Ne vyčítat. Oba jsme občas sklouzli do rezavých kolejí — těch, co kdysi vedly k rozpadu. Ale tentokrát víme, že se nechceme přetvářet. Chceme se přijímat. A to je jiný druh lásky. Silnější. Pravdivější.

Teď jsme zpět. V realitě, která voní zimou, kterou nesnáším. Říkám si — utekla bych. Ale už jsem v životě utíkala dost. Jsem v tom profík. Jenže to byly útěky bojové. Tento by byl jen před zimou. Možná ten nejkrásnější. Ale nemůžu. Jsem matka. Musím stát nohama na zemi. Ale jednou… jednou uteču. A budu utíkat každý rok. Dokud mě to bude bavit.

Zpátky v režimu. Ten, co jsem si stanovila před dovolenou. Dopsat druhou knihu. Zhubnout. Přežít operaci zubů. Snad to zvládnu. Snad mě depka opustí. Protože jinak to bude peklo. Ale už jsem zvládla větší věci. Nejsem žádná sračka.

A tak se to zase rozjíždí. Pomalu, bez fanfár. Jen já, moje cíle, moje únava, moje víra. Zima se blíží, ale já se nehroutím. Jen se připravuju. Na další kapitolu, na další boj, na další malý zázrak. Možná to nebude lehké. Ale kdyby bylo, nebyla bych to já. A já jsem pořád tady. Neporazitelná. Jen občas trochu zničená.